Doma vypěstované brambory jsou k nezaplacení. Obsahují velké množství vitamínů a minerálů a navíc šetří Vaši peněženku. Pokud máte zahradu s jejich výsadbou ani chvíli neváhejte. Vypěstovat a sklidit brambory není nic náročného. Můžete se setkat z více druhy brambor a vyberete takový druh, podle toho co s bramborami zamýšlíte. Velmi rané a rané brambory jsou zdravější, obsahují méně škrobu, více bílkovin a vody. Mají nedozrálou loupající se tenkou slupku. Jsou určené k rychlé spotřebě. Od sadby do sklizně jim stačí 90-100 dní. Velmi rané brambory nejsou určené ke skladování. Polorané odrůdy brambor se pěstují pro zásobu na zimu. Jsou vhodné k dlouhodobému uskladnění nikoliv na přímou konzumaci.

Pozdní a polopozdní odrůdy brambor jsou vhodné k dlouhodobému skladování skladování. Potřebují více času na vypěstování což je více než 120 dní. Sklizeň probíhá v polovině září a pěstuje se převážně na polích. Dále můžeme vybírat mezi varným typem A, BA a B. Varný typ A jsou brambory vhodné na salát, varný typ B jsou brambory vhodné na smažení. Varný typ brambor BA se hodí na přípravu hranolek nebo jako příloha. Nejprve si musíme připravit půdu pro výsadbu, a to zkypřením. Volnou plochu nejprve odplevelíme a následně rýčem nebo traktůrkem s radlicí tzv. otočíme zeminu.

Urovnáme hráběmi nebo za traktůrkem zapřaženými bránami a následně si vytvoříme brázdy pomocí hrobkovací radličky. Prázdné místo mezi brázdami by mělo být 40-60cm. To proto, aby měli brambory kam růst. Naklíčenou sadbu brambor dáváme po jednom bramboru do připravené brázdy ve vzdálenosti přibližně 30-35 cm. Pomůckou je, že brambory dávejte na vzdálenost délky vaší nohy. Vsazené brambory zahrneme hlínou, do roviny po celé délce. Zasazené brambory udržujeme vlhké, aby nám brzy vyklíčili. Jakmile vyklíčí, znovu je přihrneme, aby se podpořil růst hlíz. Políčko s brambory pravidelně odplevelujeme, případně sbíráme mandelinky.

I když si to málokdo z nás uvědomuje, ale soužití rostlin připomíná to mezi lidmi. Buď jsou sousedské vztahy dobré a spokojenost panuje na obou stranách. V případě, že dobré nejsou, slabší rostlinka hyne. Proto bychom měli mít na zřeteli, které druhy se k sobě hodí a záhony upravit tak, aby nedošlo k neshodě. Základním poznatkem je délka kořene vysazené rostliny. Je to údaj, který bývá uveden na sáčku s osivem. Jedině tímto zjištěním můžeme v záhonu prospěšně střídat ty plytce kořenící s těmi kořenícími do hloubky. Rovněž předpokládaná výška rostliny hraje rozhodující roli ve svém růstu. Vhodným prostřídáním nízkých s těmi vyššími umožníme dobrou prosperitu oběma. Zjednodušeně se dá říct, že rostliny sázíme do země tak, aby jedna byla prospěšná té druhé. A rovněž ji i chránila. Pokud se nám podaří vytvořit na záhonech symbiózu ovoce, zeleniny a bylinek, odmění se bohatou úrodou.

Dobrým pomocníkem pro každého zahradníka je vytištěná nástěnka, se základními údaji, co vedle sebe sadit. A které rostliny vedle sebe pěstovat nelze. Jako například zelí s jahodami, fazole s fenyklem, červenou řepu se špenátem či okurky s rajčaty, zelím, květákem a brokolicí. Naopak prospěšné si během celé vegetace jsou brambory s keříčkovými fazolemi, celer s mrkví, květákem i okurkami. K cuketě či dýni klidně zasaďte cibuli, kukuřici a hrách. Pokud chcete, aby se dařilo ředkvičkám, které mají rády v sousedství saláty, kedlubny, zelí špenát a řeřichu, určitě nesázejte vedle kapusty, tykve či okurky. Oblíbený zelený hrášek, největší pochoutka pro děti má rád ve své blízkosti kedlubny, mrkev a okurky.

K česneku se hodí rajčata, jahody, řepa, salát i cibulka. K paprikám mrkev, kedluben a rajče. Naopak k rajčeti nikdy nesázejte hrách a fenykl. V jejich blízkosti ani mnoho užitku neudělají ani brambory. Přestože vám bude vytištěná nástěnka určitě dobrým pomocníkem, nejvíce zkušeností získáte vlastní výsadbou. Podzimní sklizeň vám podá vysvědčení, jestli jste vašim rostlinám vytvořili kvalitní sousedské vztahy.

Jezírko oživí jinak nudnou zahradu. Je místem, kde můžeme relaxovat a nabírat nové síly. Samotné jezírko velkou parádu neudělá, ale pokud ho osadíme správnými rostlinami, vytvoříme kout na zahradě, kam se budeme rádi vracet.
 
Rostlin, které můžeme beze strachu osadit okolí jezírka je celá řada. Některým se se daří nejlépe přímo ve vodě, jiné dávají přednost bahnitým okrajům a třetí budou nejlépe prospívat na březích v blízkosti stojaté vody. To je základní členění, na které musíme brát při výběru zřetel. Kromě nejrůznějších okrasných trav a přesliček, jistě zatoužíme i po takových rostlinách, které ozdobí okolí jezírka nejrůznějšími květenstvími. 
 
V zabahněných okrajích okrasného jezírka se velmi dobře bude dařit blatouchu bahennímu. Jedná se o okrasnou trvalku, která kvete začátkem jara a dorůstá výšky kolem 30 cm. Kvete sytě žlutými květy, které jsou mírně jedovaté. Ovšem v minulosti se z této rostliny připravovali nejrůznější masti a jeho květy sloužili dokonce k přibarvování másla.
 
Ozdobou jezírka budou rozhodně kejklířky. Jejich květy budou zdobit zahradu po celé léto a v zahradnictvích jistě narazíte na nejrůznější barevné varianty podle druhu kultivaru. Květy bývají pestrobarevné a liší se svým tvarem. Tyto rostlinky jsou ale velmi náročné na živiny, proto se je nebojte pravidelně přihnojovat. Odkvetlé květy se pak opatrně zastřihávají, aby daly prostor těm novým.
 
Pokud si chcete okolí jezírka zabarvit do modrých tónů, zaměřte se na kosatce sibiřského, který u nás patří mezi ohrožené druhy. Raději se pro něj tedy vypravte do zahradnictví, než abyste ho vyrýpli někde na louce. Navíc můžete sehnat i nejrůznější vyšlechtěné odrůdy, které vás překvapí všemožnými barevnými kombinacemi.
 
Další zajímavou rostlinkou je sadec, který sice může na první pohled působit jako obyčejný plevel, ale zdání klame. Jsou to právě jeho narůžovělé květy, které zaujmou na první pohled.