Paměť je velmi důležitá pro naše zdraví i pro zdraví našeho mozku. Nejvíce se rozvíjí samozřejmě v dětství, kdy ji nejvíce používáme – ukládáme do ní informace, které se učíme od rodičů, přátel, ve škole a celkově v rámci každodenního života. Paměť je trénovaná po celé dětství i dospívání, protože je zkrátka nejvíce spojena se školní docházkou.
Co však potom, v rámci střední a pozdní dospělosti, kdy se točíme se stereotypu práce, rodina, a jiné povinnosti a starosti, které zaplňují naši mysl?
Naše paměť nejvíce selhává tehdy, když si máme zapamatovat nějaká čísla, tváře, jména nebo jiná fakta – což paradoxně potřebujete uložit nejčastěji. Abychom byli schopni zapamatovat si vše, co je potřeba a vybavit si konkrétní informaci z dlouhodobé paměti, musíme zefektivní zejm. tu krátkodobou. Oblast krátkodobé paměti je místo, kde se informace přicházející z našich senzorických zdrojů (smyslů) třídí, a kde se rozhoduje o tom, zda informace bude zpracována a uložena do dlouhodobé paměti pro příští použití.
Kapacita toto krátkodobého uložení je 5 – 9 informací při jednom vjemu, v průměru tedy 7 informací. Není v našich silách změnit nastavení této kapacity, můžeme však zlepšit ukládání informací, a sice zlepšit komunikaci mezi jednotlivými paměťovými oblastmi. Mnemotechnické pomůcky nám danou informaci buď učiní více atraktivní nebo jí dají určitý specifický význam před tím, než ji budeme ukládat.
Dvě nejdůležitější mnemotechnické pomůcky:
· Asociace
Danou informaci si spojíme s jinou a vytvoříme mezi nimi nějaké spojení – např. nějaký příběh nebo cokoli, co se nám bude dobře pamatovat. Zde platí pravidlo, že čím více je asociace nebo příběh zábavnější a absurdnější, tím lépe si jej zapamatujeme.
· Vizualizace
Představíme si v naší mysli nějaký obrázek, příběh nebo událost v její konkrétní podobě. Fantazie hraje v rámci používání této techniky velkou roli a může nám pomoci s dalším ukládáním. Např. máte-li si zapamatovat seznam pojmů nebo slov, můžete si je dát spojení v rámci nějakého příběhu / nějaké story z běžného života – a pak si celý děj přehrát za použití konkrétních slov, které jsme si měli uložit.