Rostlinstvo dlouhého dne – délka slunečního světla v rozsahu zhruba od 12 do 16 hodin má významný vliv na růst a produkci květů a plodů. Kvetení probíhá právě v období nejdelšího dne, tedy zpravidla v létě, a jestliže jim prodloužíme den umělým osvětlením, např. širokospektrálními žárovkami a zářivkami, vykvetou mnohem dříve.
Indiferentní druhy – to jsou ty, u nichž ani značné zkrácení anebo prodloužení délky slunečního svitu nemá podstatný vliv.
Rostliny krátkého dne – sem řadíme např. druhy, které kvetou brzy zjara. Vytváří již v období pozdního léta nebo v časném podzimu pupeny květů, které pak dovolí plné rozvinutí květu již na konci února nebo v březnu, což jsou např. sněženky.
Zajímavostí rostlinek krátkého i dlouhého dne je fakt, že kdybychom jim poskytli délku slunečního svitu takovou, než na jakou jsou zvyklé, podléhaly by sice bujnému vzrůstu, ale nevykvetly by. To by se také stalo v okamžiku, kdybychom je přenesli do jiné zeměpisné šířky, s tímto fenoménem je třeba počítat vždy, jestliže sázíme plody cizokrajných exotických druhů.
Rozhodující vliv světla na tvorbu květů a plodů
V každém případě je dostatečný osvit všech pěstovaných květin v zahradách i ve sklenících podmíněn přiměřeným množstvím denního světla, nejlépe si to uvědomíme v lese. Jestliže je lesní porost příliš hustý, zejména u smrkových monokultur, nenajdeme v něm prakticky žádné kvetoucí rostlinstvo.
Zajímavé je kupříkladu sledovat kvetoucí druhy v listnatém lese, tam se totiž ujmou jen takové, které kvetou brzy zjara v době, kdy jsou opadavé listnaté stromy bez listí, a kdy tudy proniká více světla. Květiny musí stačit v krátké době, než se stromy olistí, nasadit květy, rozkvést, vytvořit plody, a na podzim, kdy listy stromů opět opadávají, pojmout dostatek zásobních látek pro další jarní proces kvetení.